Velká poznávací cesta po USA

Pondělí 21.7. 2008

      Ráno jsme příliš nepospíchali, ale ani neotáleli. V 9,45 h jsme odjížděli od Motelu 6 v San Jose. Nejdříve jsme směřovali do velkého obchodu s elektronikou – Fry´s elektronics. Ruda sháněl novinku iPone a my ostatní jsme šli hlavně na kukačku. Obchod byl opravdu velký, uvnitř jsme si dali nejdřív snídani, a pak už do víru regálů. Ne vše tu bylo výhodné, spousta věcí se nedá koupit – jiné napájení,.., ale byly tu i věci, které se vyplatily nebo vyšly nastejno. Ruda iPhone nedostal, avšak nakoupili jsme jiné věci. Péťa Berny si koupila Digital Media Player Sony (přehrávač MP3, filmů, fotek), Ruda koupil nějaké elektrohračky pro děti a stejně jako já koupil elektronický přívěsek na klíče s malým displejem, do kterého se dá vložit až 60 fotek. Já dále nakoupila moji vytouženou řezačku papíru a stejně jako ségra jsme si koupila USB Flash 4 GB za velmi výhodou cenu 18 $ = 280 Kč). Ségra si navíc koupila film Pícha a předsudek, aby protrénovala angličtinu.

      V cca 12 h jsme opouštěli Fry´s a pokračovali do San Francisca. Hned při cestě z elektra jsme si dali oběd v INnOUT Burger, který nám byl doporučen od Rudovo známých, že je mnohem lepší než McDonalds, že mají vše čerstvé (ne zmražené). Rozdíl byl znát, jídlo bylo lepší, ale ani na McDonalds nezanevřu, zas takový zázrak to nebyl, bylo to prostě jiné.

     Pak už opravdu San Francisco, kde jsme v 15 h zaparkovali u přístavu v nejdražším parkingu auto (3 h = 18 $) a šli si vyfotit Golden Gate Bridge. Počasí bylo celkem slušné, z kraje i modrá obloha, ale ne nad mostem, ale i tak to šlo, byli jsme totiž připraveni na mlhu. Byla ale obrovská zima, lidé na ulici nosili i zimní bundy, ale to bylo zas přehnané. Po návratu k autu jsme se projeli klikatou Lombard Street, bylo to úžasný, a poté už na ubytování na Taylor a Bush St. v Amsterdam Hostelu.

      Ubytování bylo slušné, čisté, hlavně v centru s vlastní koupelnou, jen byly zas palandy, tentokrát už naštěstí bez igelitu. Jen co jsme vynesli všechny věci z auta na pokoj, jeli jsme ho vrátit. Do půjčovny jsme však dorazili v 19,30 h a vrátit jsme ho mohli do 19 h, tak jsme měli smůlu, protože nechat auto na ulici nelze, tedy alespoň ne blízko motelu. Auto jsme tedy nechali zaparkované v garážích kousek od půjčovny s tím, že hned ráno (před 7 h) ho Ruda s Péťou K. půjdou vrátit.

      Po zaparkování autíčka jsme šli na jídlo. Dneska přišla na řadu Itálie. Zapadli jsme do první italské restaurace, byla příjemná, ale nedělali pizzu, takže byl Ruda zklamán. Proto jsme si objednaly jen já a ségra a Ruda s Péťou B. šli jinam na pizzu. Byli jsme domluveni (měli jsme jen jeden klíč), že se ve 22 h sejdeme v hostelu. Jídlo bylo výborné, velká změna oproti McDonalds. Po zaplacení jsme se chtěly ještě projít, ale protože byla fakt zima (odhadem 15 °C) rychle jsme to obrátily směrem k hostelu, kde Ruda s Péťou už byli (v cca 21,45 h). V hostelu byl zadarmo přístup k internetu, tak jsme zkontrolovali e-maily. Pak na pokoj, chvíle byla věnovaná přípravě balení a ve 23,15 h jsme šli spát.

Najeto: 75 mil = 120 km

Úterý 22.7. 2008

      Dnes ráno vstávala Péťa K. s Rudou brzo, aby v 6,30 h vyrazili z pokoje pro auto na parking a jeli ho vrátit do National rent car. Já a Péťa B. jsme zatím spinkaly. V 7,30 h přišli na pokoj z půjčovny, dopláceli jsme 427 $ za vrácení na jiném místě, lepší pojištění a započítali si pěknou pálku za doplnění benzínu do plné nádrže (kdybychom dotankovali sami, ušetřili bychom, byly to další zbytečné výdaje).

      V 8,30 h jsme už všichni odcházeli z pokoje. První cesta vedla do Starbucku na snídani, ta další pak směrem k přístavu, kde jsme zašli do pár obchůdků a úspěšně nakoupili (já tričko, ségra krásný obrázek, Ruda též obrázek, atd.) Pak jsme si v 11 h zakoupili jízdenku na vyhlídkový autobus (Hop on - Hop off). Jízdenka stála 32 $ za osobu a platila na 2 dny. Péťa K. navíc našla v letácích slevu 5 $. Paní, která nám však lístek prodávala však byla pěkně mazaná, nejdřív nám nechtěla slevu uznat, ale nakonec už neměla argumenty a zaplatili jsme tedy jen 27 $/os. U přístavu jsme tedy nasedli a jeli až na Alamo Square, kde jsou typické viktoriánské domy. Pak jsme pokračovali pěšky k Asbury Street (hipies ulice) a dále do Golden Gate parku. Zde jsme se trochu prošli, a pak nasedli na vyhlídkový bus a jeli přes Golden Gate Bridge, což bylo super, sice velký vítr, protože jsme seděli nahoře (bus neměl střechu), ale bylo to bezva. Člověk si připadal trochu jak na horské dráze. Na druhé straně mostu (severní vyhlídka) jsme vystoupili a udělali spoustu fotek, most byl sice z větší části v mlze, ale jeden pilíř byl vidět. Bylo to naopak hezké, jak přes něj putovala mlha .

      Po půl hodině přijel další bus, a tak jsme pokračovali zpět do přístavu. Zde jsme si dali výbornou zmrzlinu od vyhlášené americké firmy Ben&Jerry´s, poté jsme prošli ještě pár krámků (každá dvojice zvlášť – Ruda s Péťou B. a já se ségrou). Na hostel jsme s Péťou K. dorazily v cca 20 h, Péťa B. s Rudou už tam byli a měli sbaleno (kromě pár ještě potřebných věcí). Též jsme něco sbalily a v 21 h jsme se všichni vydali do města projet se Cable Car – tradiční a typickou městskou dopravou (vláčkem) v SF. Na zastávkách psali, že po 21 h stojí jízda místo 5 $ jen 1 $, tak jsme do toho šli. Po  nástupu však po nás  chtěl pán 5 $, že prý je už 15 let za 5 $. Tentokrát jsme se nechtěli dohadovat a zaplatili jsme. Pravda je, že je to zážitek, který k San Franciscu patří. Dojeli jsme tedy na konečnou a noční procházkou se vrátily na hostel, tedy jen já a Péťa K., Péťa B. s Rudou se šli ještě procourat. V cca 23,30 jsme už byli všichni v postýlkách.

Středa 23.7. 2008

      Dnes ráno jsme se vstáváním vůbec nespěchali, čekal nás totiž odlet do New Yorku a domů. Ségra vstala v 8,30 h já asi 15 min na to, prostřídaly jsme se v koupelně, pak Ruda a Péťa B. Sbalili jsme všechny věci a před 11 h je dali do místnosti v hostelu, kterou zde mají vyhrazenou právě pro úschovu zavazadel, což bylo super. V cca 11 h jsme tedy odcházeli z motelu na poslední prohlídku San Francisca a vlastně Ameriky samotné. Hned jsme se ale rozdělili. Já se ségrou jsme šly snídat, Ruda s Péťou B. šli rovnou na bus Hop on – Hop off, který jsme měli na dva dny zaplacený, jeli na Golden Gate Bridge, protože se poslední den v USA na nás usmálo štěstí, tedy sluníčko a my mohli Golden Gate Bridge spatřit krásně osvětlený a bez mlhy.

      Péťa a já jsme šly tedy navštívit Peet´s Coffee, které nám bylo doporučeno Rudovo kamarády v San José. Po dobré snídani jsme také nastoupily do vyhlídkového busu a jely na Golden Gate Bridge. Dnes jsme však vystoupily na jižní vyhlídce (včera na severní) a udělaly slunečné fotografie. Pak zpět na bus přejet most tam a zpět a pokračoval jsme se s  ním do přístavu, kde jsme vystoupily. Potkaly jsme zde Péťu s Rudou, kteří byli též na jižní vyhlídce, ale odtud šli až do přístavu pěšky. Pak zašli do In-n-Out, kam jsme razily na oběd i my (ségra a já), ale vzhledem k obrovské frontě jsme raději zavítaly do Mc´Donalds, na který jsme nezanevřely.

      Po jídle jsme opět pokračovaly busem (Hop on – hop off) a to na Union Square, kde jsme zašly do několika butiků. Obchůdky byly sice stejných značek jako v Outletu, kde jsme nakupovaly jako divé, ale ceny byly o dost vyšší, šlo o nové modely.

      V 17,30 h jsme nabraly směr k hostelu, kde jsme se v 18 h měly s Péťou B. a Rudou sejít. Potkali jsme se ale už při cestě do hostelu v marketu. V hostelu jsme si vyzvedli zavazadla a paní v recepci nám slíbila zavolat taxi. Bohužel se však nemohla dovolat, a tak jsme museli na ulici a taxík sami přivolat. Netrvalo dlouho a zastavil nám velký taxík, který jsme rozhodně potřebovali – 4 lidi a 10 zavazadel by se jen tak někam nevešlo. Odvezl nás na SF airport a za každého si účtoval 16 $ (tedy celkem 64 $), což bylo více než jsme dali za taxi v New Yorku.

      Po příchodu do letištní haly jsme zjistili, že neletíme ve 22 h, ale ve 23 h. Takže jsme měli spoustu času. Odbavili jsme si zavazadla, já a ségra jsme musely zaplatit každá 25 $ za druhé zavazadlo, které při vnitrostátním letu není v ceně letenky (dovoleno pouze 1 zavazadlo). Ruda s Péťou B. však museli zaplatit 80 $ za nadváhu (povoleno je 50 liber a jejich zavazadlo mělo 64 lb.), přesto je to síla. Po odbavení jsme přešli ke kontrole my. Tato kontrola byla velmi důkladná. Rozrachali nám vše, co mohli, věci otírali papírky a strkali je do jakéhosi vyhodnocovacího přístroje. Co zkoumali nevíme, snad nějaké viry, drogy, ... bůh ví, protože krémy, zubní pasta i jídlo jim bylo ukradené, to nám bez problému nechali.  

      Po prohlídce jsme si sedli do haly k bráně 48, odkud jsme měli odlétat, a čekali. Asi tak ve 21 h hlásili zpoždění letu a to na 0,45 h. O něco později opět zpoždění prodloužili a to na 1,45 h. A do třetice nám to trochu vylepšili na 1,15 h. V 0,45 h nás začali pouštět do letadla a po malých zmatcích s našimi sedadly (jiní cestující měli stejná čísla jako my, ségra za číslo neexistujícího sedadla) jsme v 1,30 h odlétali ze San Francisca.