Sobota 12.7. 2008
Dnes jsme do 9 h vyklidili pokoj a zašli ještě do marketu pro jídlo, Péťa B. zašla do suvenýrů koupit tetě dárek k narozeninám. V 9,50 h jsme opouštěli Williams a po 40W a 93N se zastávkou na Hoover Dam (úžasné vodní dílo na řece Colorado) jsme jeli do Las Vegas, kam jsme dorazili v 15,50 h. Chvíli jsme hledali náš motel, rezervovala jsem ubytování z domova. Motel AAE Todd Motel byl celkem slušný, i palandy, které nás v pokoji uvítaly, nebyly nakonec nejhorší. Hlavní bylo, že pokoj měl koupelnu.
Po sprše jsme v 18,30 h razili do víru velkoměsta. Jako první jsme zašli na Strathospfere Tower na vyhlídku, na žádnou z atrakcí, které se na vrcholu nalézají, jsme nešli. Pak jsme pokračovali jižním směrem po Las Vegas Boulevard alias The Strip. S Péťou B. jsem zašla na horskou dráhu, dost síla, byly jsme hned v první řadě a vlastně v celém vláčku samotné. Byl to jen mžik, ale pěkně jsme si zakřičely, bylo to super. Pokračovali jsme dál, fotili jako diví, i když v té tmě to bylo často rozmazané. Navštívili jsme New York – New York, Paříž, Benátky, Řím, Ostrov pokladů, Sfingu. Také jsme zašli do casina. Já a ségra jsme si zahrály ve známém casinu Belagio a ještě v Bill’s (u Flaminga), Péťa B. s Rudou si též zahráli v Bill’s. Péťa B. si nechala proplatit svou výhru 8 $, což je fajn, protože vsadila 1 $.
V půlce večera jsme se rozdělili, Ruda šel s Péťou B. a já se ségrou. Když jsme se ségrou ve 3 h ráno vrátily na pokoj, celé rozjařené, Péťa B. nám oznámila nemilou zprávu, že Rudovi ukradli foťák, jeho hýčkané dítě, štvala však i ztráta cenných fotografií, které cestou pořídil. Prolítli město tam a zpět, jestli ho někde nenajdou, ale bez úspěchu. Byly jsme v šoku, dobrá nálada rázem opadla. Asi tak ve 3,30 h jsme zalehli.
Najeto:
Neděle 13.7. 2008
Ráno jsme si přispali, vstávali jsme kolem 9,15 h. S holkami jsme šly hned do bazénu dát pár temp. Pak do sprchy, sbalit věci a naskákat do auta. Rudy nám bylo hrozně líto, byl celý zkroušený. Než jsme ale vyjeli, dodal, že by se rád zastavil v Haley Davidsonu, v obchodu, kde byli s Péťou včera naposledy, zda tam náhodou foťák není. Jeli jsme tedy Stripem k obchodu. Ruda se šel zeptat dovnitř, my čekali v autě. Po 10 minutách Ruda dorazil zpět i s foťákem. Propukla obrovská radost naprosto všech, Rudy byla samozřejmě největší. Foťáček hned chlácholil. Dobří lidé ještě žijí. Foťák byl uložený v trezoru, Rudy se zeptali na typ fotoaparátu a vydali mu ho. Když začal Ruda mávat penězi, řekli, že v žádném případě, že je to normální. Naše vzpomínky na Las Vegas tak zůstanou krásné.
Z radosti, že je foťák nalezen, jsme při výjezdu z Las Vegas zavítali v 11 h do Outletu nakupovat. Zas jsme utráceli a ve 14,30 h odjížděli do Death Valley po 160. Death Valley jsme projeli po
Z Death Valley jsme se napojili na silnici 395N a jeli až do Bishopu, kde jsme se ubytovali v Super 8 Motelu (byl dražší, ale bylo to i se snídaní a nechtělo se nám už nic hledat, cena 105 $/ 4 os.). Ve 23,30 h jsme šli spát.
Najeto:
